EvalCafé podzim 2016

TÉMA: Ochota a míra zapojení zadavatelů do řešení evaluačního projektu

Čtvrtého setkání EvalCafé konaného dne 14. 9. 2016 se zúčastnily čtyři osoby, a to zástupci evaluátorů, zadavatelů (se zkušenostmi z oblasti ESIF) a akademického sektoru.

Ústředními otázkami, na které účastníci hledali odpovědi, byly:

• Jaká je role zadavatelů při zadávání evaluací?
• Měli by specifikovat zadání evaluace a pracovat s jejími výstupy nebo by se měli aktivně zapojovat do realizace evaluace?
• Jaká je optimální míra participace zadavatelů?

Účastníci se shodli na tom, že neexistuje obecně platné doporučení týkající se míry zapojení zadavatelů do prováděné evaluace. Stupeň a podoba zapojení závisí mimo jiné na typu prováděné evaluace. U formativních evaluací je účelná velmi intenzivní spolupráce, neboť evaluátor spolu se zadavatelem hledají způsoby zvýšení efektivity běžícího programu/projektu. Naopak u sumativních evaluací by si měl evaluátor ponechat větší prostor pro uplatňování vlastních přístupů a mělo by se více dbát na samostatnost evaluátora a nezávislost takovéto evaluace. Míra zapojení zadavatelů souvisí také s preferencemi obou stran. Účastníci se také shodli na tom, že spíše než intenzita komunikace musí být nastaven vhodný způsob komunikace a vyjasnění si vzájemných očekávání hned na začátku projektu. Kromě jasného vymezení, co zadavatel od evaluace očekává, by mělo být projednáno, jak a zda vůbec lze stanovených cílů dosáhnout. Důležitou součástí této dohody je také forma výstupů a doporučení.

Účastníci diskutovali také to, zda je evaluátor tou správnou osobou, která by měla stanovovat doporučení týkající se dalšího rozvoje hodnocené intervence. Nabízí se alternativní přístup, kdy evaluátor pouze shrne výsledky evaluace a představí závěry vyplývající z dosaženého hodnocení. Konkrétní plán či strategii jejich implementace pak specifikuje sám zadavatel. Zadavatel totiž zná vnitřní prostředí a mechanismy, v rámci kterých program/projekt funguje, mnohem lépe než externí evaluátor. Tento přístup by mohl eliminovat návrh doporučení, která posléze zadavatel vyhodnotí jako nereálná a neproveditelná.

Doporučení:

• Míru zapojení zadavatele do evaluace dohodnout již v úvodu projektu.
• Bez ohledu na intenzitu komunikace mezi evaluátorem a zadavatelem, vždy usilovat o to, aby komunikace nebyla pouze formální, ale aby přispěla ke zdárnému výsledku.
• Umožnit, aby každá ze stran mohla vnést do evaluace své specifické znalosti: zadavatel znalost prostředí realizace programu/projektu a evaluátor znalost evaluačních metod a technik.